pozhlav pozhlav
Stránky pro psy DogSite.cz - Inzerce psů, plemena psů, psí články, výstavy psů
Zde může být i Vaše reklama
pozhlav pozhlav
poztop poztop
poztop poztop
vyhledávání poz
 
vyhledávání poz
poztop poztop
pozstrtab pozstrtab pozstrtab pozstrtab pozstrtab pozstrtab pozstrtab pozstrtab
   
Luxace pately Tisk E-mail

Zdraví psů

   Luxace pately se řadí mezi vrozená, respektive vývojová onemocnění, která můžeme najít ve výčtu dědičně podmíněných chorob jezevčíků. Vzniká díky chybnému vývoji struktur, které udržují ve správné pozici patelu, česky čéšku a tím pomáhají udržet stabilitu kolenního kloubu.

Obr. I

(A) Normální levá pánevní končetina. Je znázorněna linie osy končetiny, která je zde v souladu s průběhem šlachy čtyřhlavého svalu, polohou pately i holenní kosti. (B) Deformity typické pro mediální luxaci pately 4. stupně. (1) a (2) vybočená kyčel a stehenní kost, (3) mělký žlábek kosti stehenní se špatně vyvinutým až chybějícím vnitřním okrajem, (4) nedostatečně vyvinutý vnitřní kondylus, (5) a (6) přesun drsnatiny kosti holenní dovnitř a rotace kosti holenní (7) hlezno vybočuje do strany, nárt pak vtočen dovnitř.

Luxace pately

Čéška je uložena ve šlašitém úponu čtyřhlavého svalu stehenního, který končí na drsnatině kosti holenní. Za normálních okolností se čéška pohybuje – „klouže“ ve žlábku kosti stehenní,  odchylkou  je pohyb čéšky stranou a podle směru tohoto pohybu vůči svislé ose končetiny respektive kolene rozlišujeme mediální (vnitřní) a laterální (vnější) luxaci. Pro malá plemena psů, tedy i pro jezevčíky je vůbec nejtypičtější mediální luxace, kdy se patela v závislosti na míře či stupni postižení nachází buď přechodně nebo dokonce natrvalo na vnitřní straně kolenního kloubu.

Platí, že ačkoli vlastní luxace není zřejmá ihned při narození, jsou v téže době přítomny anatomické defekty, které jsou odpovědné za pozdější klinickou prezentaci tohoto ortopedického problému. Diagnózu je možné stanovit již v prvním roce života, s určitým ohledem na relativně volnější klouby u štěňat.

Laterální patelární luxace se u malých plemen vyskytuje spíše vzácněji, setkáme se s ní spíše u velkých či obřích plemen.

Především pro mediální luxaci se používá čtyřstupňový klasifikační systém. RTG vyšetření je nápomocné k určení míry degenerativního postižení kloubu a stupně rozvoje deformačních a artrotických změn.

S povinným vyšetřením na na luxaci pately se u nás lze setkat spíše u malých společenských plemen, avšak s podobným požadavkem se v některých zemích již vcelku oprávněně setkáváme i u jezevčíků, především těch nejmenších rázů. Poměrně náročné na množství vyšetření na dědičně podmíněná onemocnění je například Finsko. Přitom je zajímavý způsob, jak se v některých zemích daří přimět chovatele provádět vyšetření nejen na tuto chorobu. Jednoduše strmě stoupají poplatky za vystavení průkazů původu u nevyšetřených jedinců.

Stanovení stupně luxace pately spolu s vystavením přislušného osvědčení o provedeném vyšetření patří v ČR do kompetence veterinárních lékařů – specialistů v oboru „Posuzovatel luxace pately“ – viz  www.vetkom.cz

 

Tab. I     Jednotlivé stupně patelární luxace

Stupeň 1

Patela snadno manuálně luxuje při extenzi končetiny v kolenním kloubu, ale opět se snadno vrací když tlak ruky povolí. Dosud nejsou jakékoli známky poškození kloubních chrupavek. Klinickým projevem je jen občasné nošení končetiny.

Bývá často náhodným nálezem při celkovém klinickém vyšetření, avšak po mimořádné zátěži může zapříčinit i kulhání.

Stupeň 2

Patela luxuje snadno zejména pokud vtočíme nohu dovnitř a zpět se navrací při opačném manévru. Mnohem častěji než u prvního stupně dochází ke spontánní luxaci spojené s klinickými projevy nebolestivého kulhání – skákání, poponášení končetiny. Již se vyvíjejí mírné deformity kostí spočívající v přesunu drsnatiny kosti holenní na vnitřní stranu a v abdukci (odtažení) kyčelního kloubu. Tento stav může plynule přecházet do luxace stupně 3

K luxaci dochází podstatně častěji než u prvního stupně. Příznaky kulhání jsou obvykle mírné a přerušované - intermitentní.

Mnoho případů takto funguje po mnoho let, avšak neustálá a opakovaná luxace pately přes vnitřní okraj žlábku kosti stehenní může způsobit narušení kloubní chrupavky čéšky i odpovídající části chrupavky kosti stehenní. To nakonec způsobí typickou krepitaci. Postupně pak pes stále méně zatěžuje pánevní končetiny a hmotnost přenáší dopředu.

Majitel často uvádí, že pes náhle poskakuje a nosí nohu bez zjevné bolestivosti, několikrát nohu v kloubu ohne a napřímí a znovu ji začne zatěžovat.

Stupeň 3

Patela je permanentně luxovaná, lze ji manuálně vrátit/redukovat do relativně anatomicky správné pozice.. Jsou přítomny i závažnější deformity kostí, včetně přesunu drsnatiny kosti holenní na vnitřní stranu s odchylkou 30 až 50 stupňů je zřejmé stočení holenní kosti dovnitř a esovité zakřivení stehenní i holenní kosti.

Spíše než občasné kulhání je popisována abnormální chůze, poněvadž pes používá nohu v poloohnuté, dovnitř stočené pozici. Žlábek kosti stehenní je velmi mělký až oploštělý. Postižení je obvykle oboustranné, bývá již spojeno s výraznými erozemi chrupavky na povrchu čéšky a na mediální hraně žlábku stehenní kosti.

Může být přítomno mírné kulhání nebo vůbec žádné. I tento stupeň luxace může být odhalen zcela náhodně při běžném klinickém vyšetření u staršího psa, který vlastně nikdy nekulhal. Náhle vzniklé kulhání bývá v takových případech obvykle spojeno s rupturou předního zkříženého kolenního vazu – k tomu dochází až v 15 – 20 případech psů ve středním až vyšším věku s chronickou luxací pately. Díky nestabilitě kloubu je totiž zkřížený vaz  pod stále větším napětím a nemusí zvýšenou zátěž vydržet.

Stupeň 4

Jedná se o těžké postižení s trvalou, neredukovatelnou pozicí pately. Drsnatina kosti holenní je přesunuta o 50 až 90 stupňů od předozadní osy končetiny. Žlábek kosti stehenní v podstatě vymizel. Pokud není provedena včasná korekce v raném věku, rozvíjejí se těžké deformity kostí a vazů a často se jedná již o nenapravitelné změny. Pokud se jedná o jednostranné postižení, končetina je trvale nošena. Při oboustranném postižení se pes pohybuje s částečně skrčenými končetinami, pro výrazné pohybové obtíže musí být někteří psi trvale nošeni.

                          

                                                                                                                 MVDr. Daniela Plešová

 
< Předch.   Další >

 
 
pozstrtab pozstrtab pozstrtab pozstrtab pozstrtab pozstrtab pozstrtab pozstrtab
pozpat pozpat pozpat
pozpat pozpat pozpat