pozhlav pozhlav
Stránky pro psy DogSite.cz - Inzerce psů, plemena psů, psí články, výstavy psů
Zde může být i Vaše reklama
pozhlav pozhlav
poztop poztop
poztop poztop
vyhledávání poz
 
vyhledávání poz
poztop poztop
pozstrtab pozstrtab pozstrtab pozstrtab pozstrtab pozstrtab pozstrtab pozstrtab
   
Zimní výlet na Javořinu Tisk E-mail

Blog dlouhosrstého jezevčíka

Airis

  Je sobotní ráno, teploměr ukazuje venkovní teplotu -15°C, nikomu se nechce z pelíšku, ale páneček se někam chystá. Vypadá to na nějaký výlet, ale dnes nás prý nechá doma, protože kam jede je prý dost sněhu… Sněhu? No nevím kde ho vidí, protože když se podívám z okna, tak sníh nevidím žádný a slibované sluníčko taky ne a ne se ukázat. 

  Prý jede s kamarádem na Javořinu. Vyrazili něco kolem půl desáté směrem Blatnice pod sv. Antonínkem – Louka… a skončili ve vesnici Vápenky, kde zaparkovali auto u místní hospody.
Tady už bylo asi 10-15cm sněhu. Vyrazili okolo kapličky u hřbitova po cestě mezi domy, která se po několika desítkách metrů změnila na lesní cestu, vedoucí mírně do kopce a měla by je dovést po 7-8 km na vrchol Javořiny. Mezi domy prý potkali nějakého oříška, jak loudil po kolemjdoucích něco k snědku.

  V lese sněhu postupně přibývalo a nakonec šli po vyšlapané úzké pěšince krajem cesty a při jakémkoli pokusu jít jinudy se propadali asi do 40-50 cm sněhu. No ještě, že mne nevzal, to bych se tam schovala celá. Po cestě postupně minuli dvě dřevěné odpočivadla pro turisty, kde se taky občerstvili a chvíli si oddechli.  

Kaplička - Vápenky

  U druhé zastávky se dostali na cestu vedoucí ze Strání-Květné a již byli od vrcholu podle ukazatelů jen asi 3,5 km. Po cestě taky fotografovali okolní přírodu a okolí cesty.

Javořina - zastávka na cestě

  Po nějaké době dorazili na okraji lesa a ve vzdálenosti asi 800 metrů už viděli vysílač na vrcholu kopce. Když vyšli z lesa, tak to začalo hodně foukat a proto nasadili kapuce a pořádně si zapnuli bundy. Vítr byl opravdu silný a nepříjemný, ale postupně si na něj zvykli a pod vysílačem již fotili stromy krásně zafoukané sněhem a skrze mraky začalo vykukovat i sluníčko.

  Kolem vysílače prošli po mrazem zpevněném sněhu a zamířili k Holubího chatě, která je kousek pod vrcholem asi 300-400m od vysílače na Slovenské straně. Zde si dali čaj, oddychli si a rozmrzli. Po chvilce vyrazili nazpět stejnou cestou jakou přišli. Sluníčko mezi tím ještě trochu více vykouklo. Vítr jim foukal na otevřeném terénu do zad a i proto byla cesta snesitelnější a mohli se více věnovat fotografování. Na vrcholu kousek od lesa narazili na zmrzlé a od větru zajímavě vyfoukané běžecké stopy a i obloha

 

měla zajímavé odstíny modrošedé barvy, tak to zkoušeli zachytit fotoaparáty za všech stran, ale s jakým výsledkem, to se uvidí až doma. Po chvilce focení už byli rádi, že jsou zase ve skrytu stromů.

 Javořina - zasněžené stromy
 
  Cesta dolů z kopce jim už ubíhala rychleji, než cesta na vrchol. Za necelou hodinku a půl již byli dole u auta a vyrazili domů.

  Páneček byl po návratu spokojený a i fotky se mu docela podařily. Říkal, že udělal dobře, že nás nebral s sebou, protože to prý bylo náročné a neví jak by jsme to zvládly.
  

                                                                                                       Haf, haf Vaše Airiska

 

Prohlédněte si fotogalerii Zimní výšlap na Javořinu
 

 Pohled z Javořiny na Slovensko

 
< Předch.   Další >

 
 
pozstrtab pozstrtab pozstrtab pozstrtab pozstrtab pozstrtab pozstrtab pozstrtab
pozpat pozpat pozpat
pozpat pozpat pozpat