 | Haf, tak Vás všechny zdravím já, malá Airiska a kamarádka Freya.
Venku začíná být pořádná zima, teda aspoň páníčci to říkají, ale já nevím. Sluníčko svítí, pofukuje větříček a pohled z vyhřátého pelíšku přes zavřené okno zase tak špatný není…
|
Ale v neděli odpoledne páníčci zaveleli „jedeme na výlet“. Jsme přece poslušní pejsci a než se páníčci nadáli, tak už bylo v autě plno. Chi, chi. Jeli jsme se podívat do Luhačovic k přehradě. K přehradě? Nemá tu být voda? Pánečci nám vysvětlili, že přehrada je stále v rekonstrukci. Místo kaprů, kteří by plavali sem a tam jsme viděli bagr, který si sám přehazoval hlínu ze strany na stranu a rovnal tak cestu pro nákladní auta. Pánička říkala, že bagrista měl asi doma veselo a šel se uklidnit prací. To je mě ale záhada. Když je doma veselo, tak se tančí, zpívá a nechodí nikam klidnit. Hm, mám nad čím přemýšlet. |  |
Ale v Luhačovicích byla ještě jedna věc, která mě zarazila. Na zemi bylo cosi bílého a docela to chladilo na pacičkách. Co to jen je?  | Aha, před časem něco padalo i u nás a pánička říkala, že je to sníh. Tak sníh to je. Hned jsme se s Freyou daly do vyvádění. Sníh byl ale tvrdý, prý zmrzlý. Obešli jsme celou přehradu. Na straně směrem k Pozlovicím se šlo docela dobře. Tam byl chodníček očištěný a klouzačka byla jen místy. Na straně druhé ke koupališti, už ale bylo víc míst, které se báječně klouzaly. Mě a malým páničkům to samozřejmě nevadilo, ale starší lidi šli velmi, velmi opatrně.
A tak mám pro všechny tip na některou další neděli. Místo sezení u televize, pojídání brambůrek a tyčinek vezměte své čtyřnohé kamarády a vyrazte do přírody. |
Momentálně se pasuji do role mluvčí všech psů a psíků. Udělejte nám radost, vezměte nás na vycházku. Uděláte něco i pro své zdraví. Haf, haf Vaše Airiska 
|
