Pro naše páníčky to byl víkend hodně akční, ale po pořádku. Koncem minulého týdne jsme postupně začaly celá smečka kýchat a protože jsem já a Freya měly jít na zkoušky,
tak sobota začala tím, že páníčci vzali kamarádku Orinu jako kýchající vzorek z naší smečky a jeli na veterinu. Paní doktorka ji prohlédla a usoudila, že má na něco alergii a dala nám všem nějaké prášky. Po těch se nám konečně ulevilo. Jak se vrátili z veteriny, tak malý i velký páníček řekli, že si vyrazí na kole na výlet. Malý páníček si to plánoval již od rána a vymyslel si trasu dlouhou asi 50 km a tak vyrazili jen na pánskou jízdu, protože páníčkám se na tak dlouhou cestu nechtělo.
Nakonec to prý bylo docela dobrodružné, protože hned po prvních 10 km měl malý páníček defekt a protože měl prodřený plášť museli před další cestou shánět plášť i duši. Po opravě kola se zastavili ve Starém Městě, kde právě probíhal trénink motorek před nedělním závodem Slovácký okruh. Zde se chvilku zdrželi, podívali se na motorky a potom pokračovali směrem Velehrad, Salaš a odsud se vydali po lesní cestě směrem na Staré Hutě, kde má chalupu babička s dědou.
Vydali se však „zkratkou“ a protože zapomněli, že je po dešti, proměnila se jejich cesta v bahnitou lázeň. Dopadli nakonec tak, že museli přenášet kola s blátem, ucpanými blatníky na zádech a nebo je tlačit lesem mezi stromy. Po nějaké chvíli však dorazili na cestu, na kterou měli naplánováno se dostat a dále se již žádné překvapení nekonalo. V pohodě dojeli až na chalupu k dědovi a babičce a na zpáteční cestě už nijak neexperimentovali a i vzhledem k tomu, že se začínalo kazit počasí a v dálce se dělala bouřka, tak jeli nejkratší cestou domů. Část cesty jeli po staré brněnské cestě a později i kousek po hlavní silnici. Po několika hodinách se unaveni, ale v pořádku dostali domů a mladý páníček si liboval, jaká to byla perfektní cesta.
V neděli se zase vydali nakupovat do Kunovic a protože je zde uzavřena cesta, tak páníčci jeli na kole a malý páníček na kolečkových bruslích. Ale pro něho jako pro hokejistu není 10 km na bruslích nic a místy mu ani páníčka na kole nestačila. Nakonec se všichni vrátili v pořádku domů i s nákupem.
V úterý přišla řada i na nás na pejsky a já s Freyou jsme jeli s páníčkama na zkoušky vloh. Tedy vyjeli jsme z domu již v pondělí v poledne, večer jsme si trochu zaštěkaly na lišku, přespali u známých a v úterý ráno vyrazili na zkoušky vloh. Na zkoušky jela sice jen Freya, ale já byla jako doprovod i společně s mojí malou páničkou, která měla za úkol udělat pár fotek ze zkoušek. Pro mne už neměli místo a tak jsem přihlášená na zkoušky vloh až na další víkend. Páníček se nejvíc obával zkoušky slídění, stopy zvěře a hlášení na stopě zvěře. Jako vždy si vylosoval číslo 1. ( tedy spíš na něj zbyl ) a moc nadšený z toho nebyl. Byl to ale nakonec šťastný los, protože Freya si našla ve vysoké trávě zajíce a krásně ho na jeho stopě vyštěkala, aniž by ho jen okem zahlédla. Jen si to trochu pokazila s poslušností, protože se vrátila ke koroně a páníček si ji musel zavolat a „připískat“. Při konečném vyhlašování skončila v malých plemenech třetí a páníčci měli velkou radost.
Nakonec jsme se radostní, ale unavení z celodenního chození po poli a z dlouhé cesty dostali v pořádku domů a už plánujeme příští víkend, kdy na zkoušky půjdu já, tak mi držte palce.
Tak Haf a ahoj Vaše Airiska
Více fotografií ze zkoušek vloh si můžete prohlédnoutzde
