Haf, tak Vás zas všechny zdravím Byla sobota brzy ráno, malí páníčci ještě spali, ale v domě se již něco dělo. Páníček nás všechny dává vyvenčit na dvůr, ale nazpět domů berou jenom mě malou Airisku a už vidím známou přepravku, do které se schovávám a cítím, že se někam vyráží.
|  |
Po cestě se dozvídám z rozhovoru páníčků, že se dnes koná Hanácká národní výstava psů, která je letos na výstavišti v Brně a my tam jedeme na výlet. Páníčci se chtěli podívat na pejsky a mě vzali sebou, abych se prý “otrkala“. Copak jsem nějaká koza??? Nevím tedy co tím mysleli… Již jsme na místě a po zaparkování vyrážíme ke vchodu na výstaviště. Tady už vidím psy různých plemen a hlavně takové, které jsem ještě v životě neviděla.  | Ze začátku jsem trochu ostýchavá a nechci se moc kamarádit. Snažím se vypadat větší než jsem a jak říká můj páníček jsem naježená jako “bizon“. Jdeme koupit vstupenky a vyrážíme najít halu V, kde se výstava koná. Vcházíme dovnitř a já vidím ještě více různých psů a kolem velké množství lidí… Toto jsem opravdu ještě nikdy neviděla a moc se mi to nelíbí.
Chtěla bych jít ven, ale páneček mě nepustí, říká něco o tom, že musí najít kruh 6 a 7 a míří do středu toho lidského a psího hemžení. Nevím na kterou stranu se dříve dívat a nestačím si hlídat, z které strany mne pořád někdo očichává… |
Po chvilce zastavujeme u jednoho čtverce obehnaného páskou a já se dozvídám, že to je ten kruh. Jaký kruh, když je to čtverec? Ale dostává se mi vysvětlení, že se tomu říká výstavní kruh. Páníčci se zastavují s dalšími lidmi, kteří mají na vodítku podobné pejsky jako já a vykládají si. Začínám se zajímat o pejsky kolem a páneček říká, že mu dělám radost. Vrtím ocáskem a snažíme se navzájem očichat, ale co to? Páneček mne bere na ruky a odnáší mne kousek dál a tam si mne jedna paní prohlíží a chce se mi dokonce podívat na zuby… To neví, že je to neslušné dívat se a šahat někomu do “tlamičky“? Páneček mi ale říká, abych jí zuby ukázala a ona mu potom sděluje, že mám zuby všechny. No kdyby řekla na začátku, že je chce jen spočítat, tak jsem ji mohla třeba kousnout a potom už by si to spočítali rychle i sami… Chi, Chi, Chi. Ale já jsem slušně vychovaná a ani jsem nezavrčela. Potom mě ještě měří metrem kolem hrudníku a povídají si něco o přihlášení na výstavu…. No nevím, co tím mysleli. Chvíli se ještě zdržujeme kolem výstavního kruhu, ale potom se pánečci začínají loučit s lidmi kolem a odcházíme směrem k autu a vyrážíme domů.
Až později jsem se dozvěděla, že pánečci spěchají z toho důvodu, že můj malý páneček Peťa má hrát hokej v Hodoníně a musí ho tam včas odvézt. |  |
Je pravda, že se mi výstava ze začátku moc nelíbila, ale časem jsem si zvykla a začalo se mi tam i docela líbit a jestli pánečci splní to co říkali, tak se možná již brzy na nějaké výstavě potkáme. Tak Haf a ahoj Vaše Airiska |
