pozhlav pozhlav
Stránky pro psy DogSite.cz - Inzerce psů, plemena psů, psí články, výstavy psů
Zde může být i Vaše reklama
pozhlav pozhlav
poztop poztop
poztop poztop
vyhledávání poz
 
vyhledávání poz
poztop poztop
pozstrtab pozstrtab pozstrtab pozstrtab pozstrtab pozstrtab pozstrtab pozstrtab
   
Metody plemenitby a šlechtění psů Tisk E-mail

Chov psů

Asi bych začala pojmem plemenitba,vyloženě laicky pojato. Pod pojmem plemenitba se rozumí páření. Připařování jedinců se může konat na různých úrovních. V kynologii se nejčastěji setkáváme s čistokrevnou plemenitbou, to je taková, kde se páří jedinci téhož plemene. Samozřejmě v historii, ale i v současnosti bylo využíváno křížení při vzniku nových plemen, možná jste se setkali s termínem přilití krve. Záměrně se připustilo jiné plemeno, většinou s cílem utužit nějakou žádanou vlastnost. Ale vzhledem k poměrné složitosti plemenářské práce zůstaneme u plemenitby čistokrevné.

  
Základní pojmy:

    příbuzenská plemenitba - jeden předek vystupuje nejméně jednou na otcově i na matčině straně rodokmenu

    nejužší příbuzenská plemenitba - mezi sourozenci 1.a 2. stupně v přímé či boční linii

    blízká příbuzenská plemenitba - mezi příbuznými 3.a 4.stupně

    osvěžení krve - jednorázové přidání cizí krve do liniové plemenitby ( např. importovaný jedinec ) 

    nepříbuzenská plemenitba - minimálně 5-6 generací bez společného předka

    plemenářská práce - využívá dědičných vloh

 

 Pro případné zájemce ještě pár slov ke šlechtění

Asi je zbytečné hovořit o historii vývoje jezevčíka, publikací na toto téma je více než dost. Ale snad by stály za zmínku metody plemenitby. Plemenářská práce má letitou tradici a nesmírný význam především u hospodářských zvířat, především u koní sahá až do daleké historie. Málokdo si ale uvědomuje, že metody plemenitby jsou využívány i v současné psí populaci. Jako příklad je vznik řady nových plemen, prý takových, která jsou v danné době člověku nejprospěšnější. Teoretické poznatky z oboru zootechniky a biologie, i metody šlechtění staré několik století a úspěchy vynikajících chovatelů v minulosti pomáhají pochopit principy šlechtění dnešnímu homo kynologicus(odpusťte mi ten výraz, ale věřím, že milovníci představitele rodu canis jeho obsah pochopí).

 Každý chovatel by měl ke své činnosti přistupovat zodpovědně, rodičovské páry by měl volit po zralé úvaze se zřetelem na stav v populaci (stav plemene, vyrovnanost ve znacích a vlastnostech, věkovou strukturu apod.). Důležitým momentem je stanovení cíle, avšak mějte na paměti, že selekce na všechno nemá význam. Čím méně znaků na šlechtění zvolíte, tím úspěšnější bude Vaše úsilí. Jak jsem se již zmínila ve všeobecném přehledu jsou dvě základní metody plemenitby-čistokrevná a křížení. V Kynologii se používá především čistokrevná plemenitba (vzájemné páření jedinců téhož plemene)

Náhodné připařování - s náhodným připařováním se setkáváme ve volné přírodě u všech divoce žijících zvířat. Je primitivní formou plemenitby a každé zvíře při ní má stejnou šanci se reprodukovat. Jedná se o populaci panmiktickou a existuje zde přírodní výběr.

Příbuzenská plemenitba - je páření jedinců, kteří jsou více příbuzní, než je průměr populace. Zde se setkáváme s pojmem inbrední linie (IL) - její představitelé musí být výsledkem připařování úzkou příbuzenskou plemenitbou nejméně dvě generace za sebou (připařování vlastních sourozenců nebo páření potomků s vlastními rodiči) IL zaniká tehdy, když jsou její příslušníci připařováni na jiné jedince.

Nejčastěji se setkáváme s liniovou plemenitbou, ta je považována za nejvhodnější metodu plemenitby šlechtění. Využívá se zde příbuzenské plemenitby mezi jedinci, kteří se vyznačují dědičnou ustáleností v požadovaných znacích a vlastnostech. Vychází se z několika vynikajících předků. Pokud má potomstvo charakteristické vlastnosti svých předků, můžeme hovořit o základní chovné linii. Liniovou plemenitbou (vzdálenou příbuzenskou) dosahujeme u potomstva vyrovnanosti v požadovaných znacích i vlastnostech (mohou to být přednosti ale i nedostatky)

linie genealogická - výčet samčích potomků od zakladatele linie až po posledního potomka

rodina - je obdobou genealogické linie,ale v samičí populaci-zakladatelka její dcery a vnučky

cizorodá plemenitba - vhodně se kombinují vlastnosti a žádané znaky jedné inbrední linie s jinou (využívá se pouze krátkodobě)

jenom pro příklad:

topcross - křížení IL téhož plemene mezi sebou

topincross - připařování samců inbrední linie na neinbrední samice téhož plemene

topcrossbreed - připařování samců IL na samice jiného plemene

 

Čistokrevná nepříbuzenská plemenitba - je vyšším způsobem plemenitby, jejím základem je určitý plemenný výběr, jsou stanoveny určité limity, kterých musí dosáhnout každý jedinec využívaný v chovu. Chovatelský výsledek je závislý na účinnosti selekce, jak přísná kriteria výběru jsou stanovena. 
V různých klubech se setkáváme s rozdílnými chovy - výběrovými, kontrolovanými, registrovanými, řízenými a řadou dalších. Ale to už je další kapitola.

Snad bych toto povídání zakončila slovy pana Pasáka – “Vyšlechtit něco mimořádného je běh na dlouhou trať...” já jsem měla to štěstí, že jsem získala kvalitní chovný materiál ze špičkového chovu, ta dlouhá trať trvala mým rodičům přes padesát let a samozřejmě nechyběl ani oddechový čas, ale výsledek se nesporně dostavil. Debráci-díky Vám.

                                                                                   Ing. Marie Prokůpková
                                                                                   chov. stanice - Klamap Debra

 
< Předch.

 
 
pozstrtab pozstrtab pozstrtab pozstrtab pozstrtab pozstrtab pozstrtab pozstrtab
pozpat pozpat pozpat
pozpat pozpat pozpat