pozhlav pozhlav
Stránky pro psy DogSite.cz - Inzerce psů, plemena psů, psí články, výstavy psů
pozhlav pozhlav
poztop poztop
poztop poztop
vyhledávání poz
 
vyhledávání poz
poztop poztop
pozstrtab pozstrtab pozstrtab pozstrtab pozstrtab pozstrtab pozstrtab pozstrtab
   
Dědičnost typu srsti a zbarvení jezevčíka PDF Tisk E-mail

Chov psů

Tygrovaný jezevčík

   Ráda bych se pokusila vysvětlit, jaký je vlastně mechanismus dědičnosti barev a typu osrstění a uvést pár chovatelsky zajímavých případů. Při sledování máme výhodu, že zbarvení i typ srsti ovlivňují takzvané geny velkého účinku. To znamená, že za výslednou barvu srsti zodpovídá  jen pár genů, nebo dokonce jen jeden. Výhodné je to proto, že je mnohem snadnější tyto geny v populaci sledovat. (Například výkonnost psa je ovlivněna geny malého účinku /polygeny/, proto i po rodičích, kteří byli skvělí norníci se mohou narodit štěňata, která do nory nikdy nedostaneme.)

   Od každého genu má pes dvě alely (alela je konkrétní forma genu).  Ačkoliv to zní složitě, znamená to pouze, že  např. alela "Wh", je v každé tělní buňce zastoupena 2x (WhWh). Obě tyto alely na sebe vzájemně působí. Zmíněný gen Wh odpovídá za drsnosrstost psa. Může být dominantní (označujeme jej jako velké Wh), způsobující srst drsnou, nebo recesivní (malé wh)-určuje hladkosrstost. Obě alely se ovlivňují asi tím způsobem, že dominantní potlačí projev té recesivní, buď úplně, nebo jen částečně. Jedinec WhWh tedy bude drsnosrstý, jedinec Whwh také, protože alela Wh potlačila projev růstu krátké srsti. To znamená, že pouze jedinec, mající geny whwh bude hladkosrstý. Stejným alelám se říká "homozygotní", různým potom "heterozygotní".
   V některých případech je důležité vědět, zda je jedinec heterozygotní, neboť existují vady (například PRA) které jsou geneticky založeny recesivně. To znamená, že navenek zdraví jedinci mohou mít vadné potomky. Pokud by se nám ve vrhu drsnosrstých jezevčíků náhle vyskytlo hladkosrsté štěně, máme stoprocentní jistotu, že oba rodiče mají tuto vlohu heterozygotně založenou. Vysvětlení je jednoduché. Štěně dostává polovinu vloh (genů) od matky a polovinu od otce. Neznamená to, že hlava je "celá maminka" a tělo zase jenom tatínek. Při dělení pohlavních buněk totiž dochází k rozdělení všech alel. Při jejich splynutí tak štěně obdrží vždy jednu alelu stejného genu od otce a jednu od matky. Máme li tedy oba drsnosrsté rodiče Whwh, polovina jejich pohlavních buněk obsahuje alelu Wh a polovina alelu wh. Při jejich spojování potom dochází ke kombinacím WhWh, Whwh, ale i whwh - a tím vznikl onen hladkosrstý jedinec. Zobrazíme-li si tyto možnosti tabulkově, zjistíme i procentické zastoupení jednotlivých kombinací.  

o m a t k a
t Whwh
eWhWhWhWhwh
cwhWhwhwhwh
                                                                                                                                            tab. a

  Z  tabulky a. vyplývá, že 25% štěňat bude hladkosrstých a 50% drsných heterozygotů.  Obdobně při páření dvou drsnosrstých, z nichž jeden bude WhWh a druhý Whwh vznikne 50% heterozygotů pro hladkou srst, ale všechna štěňata ve vrhu budou drsnosrstá (viz tab. b.):

o m a t k a
t Whwh
eWhWhWhWhwh
cWhWhWhWhwh

                                                                                                                                             tab. b 

    Připustíme-li hladkosrstého jedince s drsnosrstým homozygotem (tab c.), budou všechna štěňata drsnosrstá Whwh, ale při jejich dalším páření mezi sebou bychom již v další generaci nalezli 25% hladkosrstých zvířat (viz tabulka a.) (proto se samozřejmě tyto dva rázy křížit nesmí a příklad je udáván pouze pro názornost): 

o m a t k a
t whwh
eWhWhwhWhwh
cWhWhwhWhwh

                                                                                                                                             tab. c 

 

o m a t k a
t whwh
eWhWhwhWhwh
cwhwhwhwhwh

                                              tab. d 

  Pářením hladkosrstého whwh a drsnosrstého heterozygota Whwh bude polovina štěňat drsnosrstých nositelů vlohy pro hladkou srst a polovina hladkosrstých (tab d.).
  Pochopitelně při páření dvou drsnosrstých jedinců WhWh budou všechna jejich štěňata drsnosrstá .

   Ještě před nedávnem se alela wh v populaci drsňáků vyskytovala poměrně dost často, proto se rodila hladkosrstá štěňata (whwh), která mohla být tehdy zařazena do chovu hlaďáků (podobně jako HEPZIBAH Kyon - hladkosrstá fena pocházející z drsnosrstých rodičů, která je v původu některých dnešních hladkých standardů prostřednictvím psa BLACK z Vraždilky). Selekcí se ovšem postupně v chovu počet heterozygotů Whwh snižuje. Přesto však mezi takto recesivně (Whwh) založené jedince patří např. standardní psi KORT z Mokřan, JAS Oris, AJAX z Mechové, SAMBO v. Grafengau nebo trpaslíci LASKO z Rydlewa se synem a vnukem DAR Erbenova vyhlídka, resp. Rosmery JOKY, UDO v.d. Hirschweide,  Kalokagathia HAPPY EIGHT, ZAR v. Rainerschlössl i jeho syn FICTION RANDEE Vitoraz atd. Každý chovatel má k dispozici výsledky svodů, kde si může takovéto nositele vyhledat. Je však nutno si uvědomit, že za hladkosrsté štěně ve vrhu může stejnou měrou i fena.
   Obdobně "pohrát" bychom si mohli s genem l, který kontroluje dlouhosrstost. Psi LL a Ll jsou hladkosrstí a recesivní homozygoti ll mají srst dlouhou. (A aby to nebylo tak jednoduché, jedinci s genovou výbavou WhWhll jsou drsnosrstí s nestandardně delší, měkou srstí).
   Barevná rozmanitost jezevčíků (ač se to ve výstavních kruzích nezdá) je veliká. Proto také barvy neovlivňuje jen jeden gen, ale hned několik. Začnu genem A. Tento gen může mít několik forem. As odpovídá černému zbarvení po celém těle, Ay omezuje tvorbu černého pigmentu a jedinci s tímto genem jsou červení s různou intenzitou černé příměsi a asa kontroluje vznik sedla (velšteriér). Gen at  je ke všem uvedeným genům recesivní a je  příčinou pálených odznaků. Není však úplně jisté, jestli mezi alelami As  a at  není  vztah neúplné dominance. Znamenalo by to, že jezevčíci černí s velmi nevýrazným pálením by mohli být heterozygoti Asat.  Avšak spojením dvou takových to jedinců bychom dostali jak štěně s normálním pálením, tak štěně celé černé.  Gen Ay je také nad at dominantní. Z toho vyplývá, že ve vrhu černých s pálením se nemůže narodit červené štěně, ale zato spojením dvou červených heterozygotů Ayat dostaneme 25% štěňat černých s pálením (viz tab. a).
   U červených chovných psů (ale i fen) zjistíme snadno, zda jsou heterozygoty. Máme dvě možnosti: 1. pes pochází z rodičů obou barev (např. u psa CARO Aeskulap - jeho otec Lesan z Hradu Křivoklátu byl černý s pál. a matka Felluca Mercury červená. Je tedy stoprocentně jisté, že Caro má od otce alelu at - neboť ten jinou nemá a od matky Ay - protože je sám červený. Jeho bratr CAR Aeskulap je černý s pálením, z toho vyplývá že dostal i od matky alelu at , takže i Felluca je heterozygot... a takto bychom mohli pokračovat po generacích dále). 2. červený pes dá v chovu štěně černé s pálením (příkladem může být známý INTER Rösler, jenž ve spojení s červenou Jenny z Havlínského vrchu dal fenu Mona z Havl. vrchu a psa Nicky z Havl. vrchu, kteří byli oba černí s pálením. Opět lze odvodit, že jak Inter, tak i Jenny museli být heterozygoti.)  Pohledem do seznamu chovných psů nalezneme takovýchto jedinců více: BAD, BOSK  CARO a ENDY Aeskulap,  DICK z Markrabiny, COBOLD a CYRIL Fino, MONTY Rösler a pod. Výsledky v chovu ukáží, zda alelu at podědili od svého otce  MAN, MISTER Rösler.
   V chovu dlouhosrstých jezevčíků docházelo ke spojování psů červených a černých s pál. méně často, protože červené potomstvo vykazovalo silnou příměs černých chlupů. Přesto bylo zjištěno, že intenzita příměsi nezávisí na genu at, ale je ovlivněna působením většího množství genů malého účinku.  Avšak zatímco u červených jedinců je příměs dobře viditelná a v chovu byli vždy upřednostňováni psi co nejčistší barvy, u jedinců černých s pálením je působení těchto genů malého účinku prakticky nezjistitelné (černá příměs v černé srsti není vidět), proto zde není možnost selekce. Příměs černých chlupů tedy opravdu pochází spíše od černých zvířat. Jinou „nepříjemností“, zvl. při spojování černých s pálením a červených je výskyt příliš rozšířeného pálení. Mechanismus přenosu nelze dosud uspokojivě vysvětlit. Je pravděpodobné, že zde opět hrají roli modifikační polygeny (jako u příměsi, pouze nositeli by byli tentokrát červení), proti ovšem hovoří silná dědivost tohoto znaku (oba dva synové importované „postižené“ YPSY vom Zoll mají také příliš rozšířené pálení i když jejich otec je zbarven normálně). Další možností je, že se v populaci jezevčíků vyskytuje i alela asa, jejímiž nositeli jsou červení jedinci (psi se sedlem se rodí jako černí  s pálením a pálení se postupně rozšiřuje až zůstává jen černé sedlo). Potom při spojení černého (atat) a červeného (Ayasa – Ay je dominantní) by se mohla vyskytnout kombinace asaat. Gen pro sedlo by se pak projevoval neúplnou dominancí a způsobil by rozšířené pálení. To ovšem nevysvětluje výskyt vadně zbarvených štěňat v případě, že oba rodiče jsou černí s pálením. Navíc velikost sedla bývá velice variabilní, proto je téměř jisté, že jej ovlivňuje navíc skupina modifikačních polygenů.
   V chovu dlouhosrstých působí heterozygot - červený JUN od Smolenské přehrady. Také jeho matka BRITA od Smolenské přehrady je heterozygotem pro černou barvu s pálením. U drsnosrstých trpaslíků je heterozygotem DAR Erbenova vyhlídka (potomci CLEO a CLAIRE Černá Bára) a také jeho otec - dříve poměrně dost využívaný LASKO z Rydlewa (BROK Erbenova vyhlídka) a LUPINO Tošek (dcera FATTY Joka). Všichni tito psi nesou gen at  po psu Vox Vilania. 
   Další gen pro zbarvení se nazývá B od anglického slova "Brown". Má pouze 2 formy B, a b která zamezí vytvoření černého barviva a způsobuje čokoládově hnědé zbarvení nejen srsti, ale i nosu a pysků. Pokud je tedy jedinec BB nebo Bb, je zbarven zcela běžně, černý s pálením, červený a podobně. Má-li však v genetické výbavě bb pak je vždy čokoládově hnědý buď s pálením (zmíněný BROK Erbenova vyhlídka) nebo v barvě divočáka s hnědým pigmentem (EROS z Vlčetína), nebo červený s hnědým pigmentem (fena DIA Věkor). Zajímavé je, že skrytými nositeli této vlohy byli v chovu poměrně dost využívaní psi: LASKO z Rydlewa u drsnosrstých trpaslíků, FLIK z Lesní ulice u standardů a BOY v. Chutzenturm u dlouhosrstých trpasličích (hnědý syn ORRY z Debry). Nyní by tedy zhruba polovina jejich potomstva měla mít jednu alelu pro hnědou barvu a ve spojení s podobnými nositeli dát hnědé jedince. Také otec dosud neuchovněného hladkosrstého standardního psa Germandachs JACKPOT je zbarvením hnědý s pálením. (Pozn.: V sousedním Polsku je čokoládové zbarvení velice oblíbené a mezi nositeli vlohy b jsou i exteriérově excelentní chovní psi LUCKY Canis Venator a Sasaquehanna KODAK - oba černí s pálením. Světový vítěz Lucky byl již v našem chovu využit, je tedy možné, že alespoň jeden z jeho potomků u nás po něm nese skrytě vlohu b).
   Gen C způsobuje v některých svých formách albinismus. U jezevčíků tyto případy nejsou známy, v populaci je nejčastější jeho forma C (podobně jako B zbarvení nijak neovlivňuje). Dále můžeme u některých psů najít alelu cch (dlouhosrstý králík YUKON z Debry), která působí výrazné zesvětlení červeného a žlutého pigmentu (např. krémová barva u retrívrů), ale na černý pigment vliv nemá.  Jedinci cch cch jsou červenožlutí až žlutí.
   Gen E také kontroluje tvorbu pigmentu v srsti a vyskytuje se ve třech formách. Forma E dovoluje tvorbu pigmentu v srsti (působí podobně jako B a C), Ebr způsobuje žíhání (známé např. u boxerů) a e zamezuje tvorbě černého pigmentu (podobně jako b) ale pouze v srsti. Znamená to, že jedinci ee budou vždy čistě červení nebo žlutí (např. irští setři). Aby to nebylo tak jednoduché, i jedinci AyAy mohou být čistě červení (jak jsem již uvedla intenzitu příměsi ovlivňují geny malého účinku a tato intenzita může být i nulová). Abychom přesně zjistili genotyp dvou čistě červených jedinců, museli bychom provést testovací křížení. Pro malou pravděpodobnost hojného výskytu alely e v populaci jezevčíků svědčí ten fakt, že také jedinci s genotypem atatee by nemohli být černí s pálením, ale žlutí nebo červení. Musely by tedy být známy případy, že se ve vrhu z obou černých rodičů narodilo čistě červené štěně (oba rodiče atatEe - potomci atat EE, atat Ee - černí s pálením , atatee čistě červení, jako u gordonsetrů). Proto  lze předpokládat že většina červených zvířat je AyAy .
   Posledním genem, který má pro zbarvení jezevčíků význam je gen M. Jeho dominantní forma M způsobuje tzv. merle zbarvení (u jezevčíků nazývané tygrování). Recesivní forma - m  tygrování neumožňuje. S jedinci MM se prakticky nemáme možnost setkat, neboť se většinou rodí hluší, mohou mít zmenšené oko, poruchy koordinace a bývají sterilní. Většinou nepřežívají první dny života. (S tím souvisí snaha ochránců zvířat zakázat chov zvířat s merle faktorem - např. kolií. Avšak pokud  bude chov řízen rozumně, nebezpečí hluchoty u psů zbarvených merle nehrozí).
   V našem chovu jsou zatím pouze dva psi s genovou výbavou Mm - a těmi jsou dlouhosrstí trpasličí EDDY z Kublova a ERIK Klamap Debra. Dále byly dovezeny feny XENIA a YPSY vom Zoll (ERIK je jejím synem) po stejném otci a z Polska PATTY z Konskiego raju. U hladkosrstých standardů je dle bonitačního kódu tygrovaná fena MIRA Lavzen. U hladkosrstých trpaslíků nalezneme fenu NICOLA Perla jezior, taktéž z Polska.
   Z výše uvedeného je třeba dávat pozor na spojování dvou tygrovaných jedinců. Vrátíme-li se k tabulkám a) a c) zjistíme, že při spojení jedinců Mm (tygrovaného) a mm  (bez tygrování, např. černého s pálením) dostaneme přibližně polovinu štěňat tygrovaných a polovinu černých s pálením. Při spojení dvou tygrovaných Mm bude opět pouze polovina štěňat tygrovaná, čtvrtina bez tygrování, ale čtvrtina vrhu budou homozygoti MM - tedy štěňata s těžkými poruchami. Je tedy na poradcích chovu, aby takováto spojení nedoporučovali a zvláště na samotných chovatelích, aby své tygrované feny nepřipouštěli tygrovaným psem. 

Na závěr shrnutí:
Barva rodičůalelybarva potomků
černá s pál. x hnědá s pál.atatBB x atatbbatatBb x atatbbvždy černá s pálenímčerná s pálením nebo hnědá s pálením
oba černí s pálenímatatBb x atatBbatatBB x atatB-černá s pálením nebo hnědá s pálením vždy černá s pálením
oba červení, s černým nosemAyatBB x AyatB-AyAyBB x Ay-B-AyatBb x AyatBb AyAyBb x Ay-Bbčervená nebo černá s pálenímvždy červenáčerv. s hnědým nosem, červ. s černým nosem, černá s paly nebo hnědá s pál.červená s hnědým nebo černým nosem
černá s pál. x červená atat x Ayat atat x  AyAyčervená nebo černá s pálenímvždy červená
oba  s hnědým nosem--bb x --bbhnědá s pálením, červená s hn. nosem

Toto jsou pouze nejběžnější spojení. Kombinací je samozřejmě daleko více, zvláště přidáme-li další geny ovlivňující  zbarvení.

Použitá literatura: Dostál, J.1995.: Chov psů-Genetika v kynologické praxi. Dona.

                              Horák, F. 1965.: Dědičnost barev srsti u psa. Praha.

                              Zpravodaje KCHJ 

                                                                            Ing. Michaela Přibáňová 1999

 
< Předch.   Další >

 
 
pozstrtab pozstrtab pozstrtab pozstrtab pozstrtab pozstrtab pozstrtab pozstrtab
pozpat pozpat pozpat
pozpat pozpat pozpat